Vše začalo před letními prázdninami, kdy jsem se s trenéry oddílu rozhodl, že naše tréninky starších žáků okořeníme turnajovou účastí. Chvíli jsem váhal, jestli náš vstup do ligy ještě neodložit o rok. Vždyť existence našeho oddílu ještě neoslavila ani první výročí. Ale hráči byli zapálení do hry a spoluhráč v roli soupeře nenavodí tu správnou turnajovou atmosféru. Tak jsem se s naší Žďárskou jednotou Orla domluvil a přihlásili jsme oddíl starších žáků do orelské florbalové soutěže. Pro sezónu 2008/2009 jsme se dostali do západní divize společně s týmem Olešnice, Zábřehu, Troubelic a Nového Města na Moravě. Jména měst jsou již v soutěži zvučná a tak jsme se těšili na vzájemná střetnutí.

Naše první vystoupení se rozlosovalo na sobotu 25.října v Mohelnici, které pořádal oddíl Zábřehu. Jelikož nás dělí od Mohelnice bezmála 100 km, dali jsme si časovou rezervu a vyrazili jsme před sedmou hodinou ranní z parkoviště od městského úřadu. Sešlo se dvanáct hráčů a společně se dvěma trenéry jsme se nalodili do tří aut. Cesta probíhala bez nejmenších problémů. Času jsme měli dostatek, a proto jsme zastavili na čerpací stanici v Moravské Třebové a doplnili jsme naftu do aut. Někteří z nás si zakoupili pohonné hmoty i pro sebe v podobě baget a horké čokolády. Takto vyzbrojeni jsme přijeli kolem půl deváté do Mohelnice. Novou sportovní halu jsme našli celkem bez problému. Teda až na mě. Ač moje auto vyjíždělo první, k hale přijelo poslední. Zato se mohla posádka mého vozu kochat mohelnickým náměstím. A to hned dvakrát.

V hale jsme se díky místním skvělé organizaci pořádající jednoty zorientovali rychle. Hned jsme se oblékli do našich nových dresů a vyrazili ze šatny směrem k hrací ploše. První turnajové utkání mezi Olešnicí a Novým Městem jsme vzhlédli jako diváci. Sehranost, výšková a snad i věková převaha nám trochu ubrala kuráže, ale pustili jsme se v prvním našem vystoupení do zápasu s oddílem Zábřehu. Tento oddíl předvedl, že je v lize jako doma a porazil nás 1:8. V zápase se pěkným gólem blýsknul Honza Rubáč. Hned na to jsme nastoupili proti našim blízkým sousedům z Nového Města. Ale i toto utkání jsme prohráli 0:7. Chtěli jsme naše vystoupení zakončit vyrovnanou partií s týmem Olešnice. Po prvním poločase jsme prohrávali 0:3 a musím uznat, že počáteční nervozita a svázanost z nás začala opadávat. Jenže náš zápal do hry se projevil špatným střídáním a inkasovali jsme dva góly v oslabení. Bohužel i Olešnice byla pro nás zatím velkým soustem a zápas jsme prohráli 0:9. Měl jsem trochu obavy o morálku týmu. Přeci jenom jsme dostali víc gólů, než má děr florbalový míček. Musím ale poděkovat Horymíru Navrátilovi, který jako správný kapitán udržel tým v dobré náladě.

V průběhu turnaje jsem se seznámil s vedoucími týmů soupeřů, se kterými jsme si vyměnili pár postřehů z turnaje. S panem Německým z Nového Města, jsme si přislíbili přátelská utkání, které bychom rádi sehráli ještě letos. Myslím si, že přes utržené prohry, jsme naším smělým vykročením do prvního turnaje získali neocenitelné zkušenosti. Musím pochválit všechny hráče včetně dvou brankářů, kteří sklízeli občas i pochvalu z řad diváků. Děkuji rovněž trenérům Michalovi a Jakubovi, že vykročili s týmem do turnaje. V neposlední řadě bych rád poděkoval i našim řidičům za doprovod a bezvadnou dopravu. Věřím, že naše další utkání budou sehraná s menší nervozitou a že náš velice mladý tým více potrápí soupeře.

Josef Klement – vedoucí oddílu